Změnil třebíčský závod pouze jméno?

Jméno je to nejmenší. Potom, co třebíčskou strojírnu před dvěma lety koupila česká firma 2JCP, začala naše transformace a za zdmi závodu a v celém areálu se dějí obrovské změny.  Ačkoliv to nemusí být pro místní na první pohled viditelné, Třebíč se právě teď zapisuje na světovou mapu nové energetiky. Koneckonců, přesvědčit se o tom mohou všichni už v sobotu 25. listopadu na Dni otevřených dveří, na které je srdečně zvu. Myslím, že třetinu hal vůbec nepoznají, protože prošly významnou modernizací, do níž jsme investovali jenom letos téměř 50 milionů a další investice na sebe nenechají dlouho čekat. 

Zmodernizovali jste haly, modernizujete výrobu, co přesně dnes v Třebíči vyrábíte? 

Budoucnost. Základem naší výroby je a byla energetika. Jenom jsme se s ní přesunuli ze století páry do století vodíku. Nebude to nadnesené, když řeknu, že se teď v Třebíči účastníme proměny celého odvětví energetiky, začínáme pracovat na komponentech pro výrobu vodíku, zachytávání oxidu uhličitého nebo zpracování organického odpadu. Jsou to všechno projekty, které dokáží proměnit svět. Přeformátování fabriky z minulosti na budoucnost mi přijde jako smysluplná výzva. Přerod tradičního výrobce v dodavatele pro nejmodernější energetiku je přece skvělá vize. Kdo by si ještě před pár lety myslel, že z Třebíče půjdou výrobky k technologickým gigantům do New Yorku, Kataru nebo Skandinávie?

Co dalšího se mění?

Celá organizace. Procházíme digitální transformací, optimalizujeme výrobní procesy a v neposlední řadě zefektivňujeme organizaci provozů, což se odráží ve mzdových podmínkách zaměstnanců. Prioritou je vyšší bezpečnost práce. Nově se věnujeme i zakázkám z nerezové oceli a nabízíme kompletní produkty včetně například elektroinstalace. Největší posun je ale ten mentální, odstřihli jsme se od přemýšlení v kategoriích staré energetiky a výrobků s malou přidanou hodnotou pro český a východní trh. Teď se orientujeme na sofistikované produkty s vysokou marží pro novou energetiku a v naprosté většině pro západní zákazníky. V příštích pěti letech tak opravdu skočíme ze století páry rovnýma nohama do století vodíku. Stávající projekty, na kterých spolu s našimi kolegy v druhém závodě v severočeských Račicích pracujeme, dávají tušit, že to bude skok úspěšný.

Jak se zaměstnanci vypořádávají se změnami?
Není žádným tajemstvím, že člověk je tak trochu otrok zvyku a novoty přijímá většinou těžce. To, co se ale teď odehrává v bývalé PBS, tedy v dnešním 2JCP, je obrovská změna k lepšímu. Zároveň bych si dovolil tvrdit, že je to pro třebíčský závod jediná možná cesta, jak v budoucnu přežít. Tradice je krásná, ale nesmí zavazovat a nesmí nás brzdit. 

Co tím myslíte?

Šedesát let třebíčského fachmanství je úžasný základ, na kterém stavíme, i když už nevyrábíme parní kondenzátory, ale například díly pro vodíkové elektrolyzéry. Lidé ve fabrice tu mají skvělé know-how, vyrobit velké svařence či tlakové nádoby tak jako oni umí jen málokdo, a já jsem jim velmi vděčný za to, že v sobě našli motivaci a sílu pustit se do psaní nové kapitoly našeho závodu. Nebylo to jednoduché, ale myslím si, že sami začínají cítit, že mohou být na svou práci opět hrdí a že si u nás zároveň dokáží přijít na pěkné peníze. Navíc pracujeme jako tým, nevládnu žádnou železnou rukou, svým lidem důvěřuji a přenechávám jim iniciativu i zodpovědnost, což je u smysluplné práce, která má někoho bavit, myslím, základní podmínka.

Česká firma 2JCP do Třebíče majetkově vstoupila před dvěma lety. Sama platí za dynamického průkopníka nových technologií. Jak se v Třebíči od té doby proměnila výroba?

Stále ještě držíme dvě hlavní výrobní divize, menší sériovou výrobu, která je do jisté míry automatizovaná, a větší část orientovanou na zakázkovou výrobu, ale díváme se na ně novýma očima, a to především u té zakázkové. I pro energetiku nového tisíciletí budou potřeba tlakové nádoby, ale namísto výměníků a kondenzátorů určených do tradiční energetiky s parním cyklem, se posouváme k tlakovým nádobám pro výrobu bezemisního vodíku nebo zachytávání oxidu uhličitého. Bez vstupu 2JCP by si samotný třebíčský závod na tyto zakázky přitom určitě nemohl troufnout. V tomto nám křídla 2JCP otevřela nejen oči, ale také dveře k opravdu zajímavým, a hlavně komplexním projektům pro zákazníky jako německý Siemens Energy, rakouský Andritz nebo britské KEW Technology. V opačném gardu zase platí, že bez konstruktérského know-how Třebíče by se Račice do velkolepých plánů, díky kterým se má obrat celé skupiny do roku 2027 téměř ztrojnásobit, nemohly pustit.

Západní zákazník, který platí západní cenu, má očekávání západního dodavatele. Jak se vám daří je přesvědčit?

Pracujeme usilovně na zlepšení jazykové vybavenosti všech našich zaměstnanců, protože bez angličtiny se neobejdeme. Při náboru nových zaměstnanců mám dokonce pouze dvě podmínky – dobrou angličtinu a chuť pracovat. Protože zbytek už vás tu naučíme sami, třeba v naší svářečské škole. Na jaře k nám do Třebíče přišel výrobní ředitel z Račic a výrazně nám pomohl s optimalizací procesů ve výrobě, zavedl reálné změny na dílně, které nás posunuly k výrobnímu standardu, který je běžný na Západě. Posouváme se od svařování černé oceli k nerezu, což je další velký skok, jak ve schopnostech svářečů, tak v kvalitě výsledného výrobku. V neposlední řadě dbáme na vysokou čistotu provozu, což je pro nové zákazníky alfa a omega a žene nás vpřed při modernizaci hal. 

Pozn. red.: Tento rozhovor byl pořízen na konci listopadu 2023 při příležitosti pořádání Dne otevřených dveří naší pobočky v Třebíči